|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
| |
|
|
Život seniorů v různých typech sídel v kraji Vysočina
Holasová, Lenka ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnání vybraných aspektů života seniorů žijících v odlišných typech sídel kraje Vysočina. Porovnáváno je krajské město Jihlava, bývalé okresní město Pelhřimov a Kamenice nad Lipou - obec s pověřeným obecním úřadem. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá pojmy vztahujícími se ke stáří, seniorům, smysluplnosti života, aktivnímu stárnutí a k demografii v České republice. Hlavním zdrojem byla odborná literatura, podklady k projektu Fram a další dokumenty z dané oblasti. Praktická část práce obsahuje vlastní výzkum, který je tvořen polostrukturovaným dotazníkem a vlastním pozorováním mezi seniory (ve vymezených věkových skupinách) ve sledovaných oblastech. Pomocí toho šetření bylo zjišťováno, jaká je dostupnost sociálních a zdravotních služeb v jednotlivých zkoumaných sídlech, jaké aspekty života považují senioři za důležité a jak jsou naplňovány požadavky na uspokojivý život seniorů v daných lokalitách. V souhrnu výsledků vyšlo najevo, že v Jihlavě je nedostatečná bezpečnost a nevyřešená otázka Romů, v Pelhřimově chybí dobrý stav chodníků, jakož i v Kamenici nad Lipou, kde chybí dostatečná nabídka sociálních i zdravotních služeb a kulturních programů. Klíčová slova senior, stáří, aktivní stárnutí, smysluplnost života, potřeby seniorů
|
|
|
Smysluplnost života ve stáří
Ondrušová, Jiřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Hnilicová, Helena (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou životního smyslu ve stáří. Smysluplnost života, která je jako hluboká lidská potřeba zařazena i mezi položky vyhodnocované v dotaznících Světové zdravotnické organizace zaměřených na kvalitu života, je zde chápána jako významný salutogenní faktor. Stručně je představena logoterapie, metoda zaměřená na odhalení a obnovení smyslu v životě a orientaci na hodnoty. Jsou zmíněny možnosti logoterapeutického přístupu v komunikaci se seniory, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se stárnutí, stáří, demografického vývoje v současné společnosti, zdravotních a psychosociálních aspektů stárnutí a potřeb seniorů. Dále jsou zde shrnuty teoretické poznatky o problematice kvality života a jeho smyslu ve stáří, metody jejich studia a výsledky výzkumných šetření. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se deprese ve stáří. V empirické části práce je popsán průběh výzkumného šetření. Jeho cílem bylo zjistit, nakolik senioři starší 75 let v České republice prožívají svůj život jako smysluplný, porovnat míru smysluplnosti života u starších a mladších seniorů, ověřit vliv demografických, sociálních a funkčních faktorů, u nichž můžeme předpokládat významný vztah k smysluplnosti...
|
|
|
Pojetí smyslu života v díle I. Yaloma jako cesta k překonání (post)moderního nihilismu
Landa, Jindřich ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá pojmem smyslu života, a to hlavně z pozice existenciální analýzy amerického psychologa Irvina Yaloma. Soustředí se na jeho dílo, které je v opozici k atmosféře pesimismu a nihilismu v současné společnosti. Součástí práce je i vymezení základních pojmů a další související informace ohledně smyslu života. Důraz je kladen i filosofický kontext a to hlavně na dílo Fridricha Nietzscheho či Alberta Camuse a také na psychologii Viktora Frankla. Cílem práce je zjistit, jaká možná východiska nabízí Yalomova existenciální analýza v konfrontaci s postmoderním nihilismem a pocitem nesmyslnosti lidského života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Život seniorů v různých typech sídel v kraji Vysočina
Holasová, Lenka ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnání vybraných aspektů života seniorů žijících v odlišných typech sídel kraje Vysočina. Porovnáváno je krajské město Jihlava, bývalé okresní město Pelhřimov a Kamenice nad Lipou - obec s pověřeným obecním úřadem. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá pojmy vztahujícími se ke stáří, seniorům, smysluplnosti života, aktivnímu stárnutí a k demografii v České republice. Hlavním zdrojem byla odborná literatura, podklady k projektu Fram a další dokumenty z dané oblasti. Praktická část práce obsahuje vlastní výzkum, který je tvořen polostrukturovaným dotazníkem a vlastním pozorováním mezi seniory (ve vymezených věkových skupinách) ve sledovaných oblastech. Pomocí toho šetření bylo zjišťováno, jaká je dostupnost sociálních a zdravotních služeb v jednotlivých zkoumaných sídlech, jaké aspekty života považují senioři za důležité a jak jsou naplňovány požadavky na uspokojivý život seniorů v daných lokalitách. V souhrnu výsledků vyšlo najevo, že v Jihlavě je nedostatečná bezpečnost a nevyřešená otázka Romů, v Pelhřimově chybí dobrý stav chodníků, jakož i v Kamenici nad Lipou, kde chybí dostatečná nabídka sociálních i zdravotních služeb a kulturních programů. Klíčová slova senior, stáří, aktivní stárnutí, smysluplnost života, potřeby seniorů
|
|
|
Smysluplnost života ve stáří
Ondrušová, Jiřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Hnilicová, Helena (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou životního smyslu ve stáří. Smysluplnost života, která je jako hluboká lidská potřeba zařazena i mezi položky vyhodnocované v dotaznících Světové zdravotnické organizace zaměřených na kvalitu života, je zde chápána jako významný salutogenní faktor. Stručně je představena logoterapie, metoda zaměřená na odhalení a obnovení smyslu v životě a orientaci na hodnoty. Jsou zmíněny možnosti logoterapeutického přístupu v komunikaci se seniory, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se stárnutí, stáří, demografického vývoje v současné společnosti, zdravotních a psychosociálních aspektů stárnutí a potřeb seniorů. Dále jsou zde shrnuty teoretické poznatky o problematice kvality života a jeho smyslu ve stáří, metody jejich studia a výsledky výzkumných šetření. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se deprese ve stáří. V empirické části práce je popsán průběh výzkumného šetření. Jeho cílem bylo zjistit, nakolik senioři starší 75 let v České republice prožívají svůj život jako smysluplný, porovnat míru smysluplnosti života u starších a mladších seniorů, ověřit vliv demografických, sociálních a funkčních faktorů, u nichž můžeme předpokládat významný vztah k smysluplnosti...
|
|
|
Subjektivně vnímaná kvalita života měřená u chronicky nemocných
MOZOROVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života chronicky nemocných z hlediska jejich subjektivně vnímané životní spokojenosti a smysluplnosti života. Teoretická část bakalářské práce se věnuje zmapování pojmu kvalita života, zabývá se tedy jeho vývojem, odlišnostmi v pojetí různých vědních disciplin a institucí, úskalími jeho vědeckého definování a způsoby hodnocení a měření. Samostatné kapitoly jsou věnovány kvalitě života ve zdravotnictví, psychologickému pojetí kvality života a problematice kvality života a životního smyslu. Cílem práce bylo zjistit míru spokojenosti se životem a některými jeho dílčími, předem stanovenými oblastmi (nálada, práce, rodinné vztahy, volný čas, společenský život, vztah s partnerem) u chronicky nemocných a zjištěné výsledky porovnat se vzorkem zdravé populace. Tento výzkum byl proveden kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku. Jako zkoumaný soubor bylo vybráno třicet pacientů Rehabilitační ambulance Družstevní Mudr. Veselého v Třebíči, který byl porovnán s třiceti náhodně vybranými zástupci zdravé populace. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že míra životní spokojenosti chronicky nemocných pacientů není výrazně nižší než u zdravé populace. Zdravotní stav tedy není nejvýznamnějším faktorem určujícím kvalitu života, mnohem důležitější roli má při subjektivním hodnocení kvality života spokojenost s rodinnými vztahy a životním partnerem, kladné sebehodnocení a pociťovaná smysluplnost života. Při měření kvality života je nutné přihlížet k celému souboru ukazatelů. Je třeba zkoumat především subjektivní faktory, které ukazují, jak lidé sami hodnotí svůj život. Bakalářská práce může být pro studenty vítaným prvkem k teoretickému prohlubování studia kvality života i příspěvkem do diskuze o hodnocení kvality života jako takové.
|
host ::
RSS.